24.10.2011 12:15
Tuto hudební kavárnu není třeba představovat. Pořádá se zde celoročně celá řada akcí, téměř všechny si zaslouží bližší pohled a reportáž. Ne vždy se však najde spřízněná duše, která pro všechny ostatní zachytí fotoaparátem a doplní texty. Pro akci konanou 07. října se to podařilo Marku Kamínkovi. Je textík a foto najdeš dále. Cituji . . .
Páteční večer 7. října se v brněnské hudební kavárně Café Práh odehrál ve festivalovém duchu, kdy během více jak pěti hodin dostaly šanci představit své písně čtyři kapely a tři sestavy písničkářek. A že šlo o skutečně zajímavou akci, potvrzuje i vysoká návštěvnost, čítající víc jak sedm desítek posluchačů...
Pár minut po sedmé hodině večer zazněly z pódia v kavárně první tóny kytar, patřící sestavě NEBEZTEBE, za kterou se k mikrofonu postavila Štěpánka Jakešová se Štěpánem Hulcem. Na chvíli se k nim přidala i Lenka Sarázová, jinak hrající na housle. Ta později doprovázela i Karolínu Kubicovou v písničkářské sestavě s příznačným názvem, Sami za sebe. Jejich vystoupení už probíhalo v tichém sále, do kterého návštěvníci přeběhli z kavárny přes krátkou chodbu.
Na první scéně se zatím připravovala skupina Nevermore and Kosmonaut, ochuzená pro tento večer o perkuse Aleše Vosáhla. Nebylo by to ovšem ono, kdyby se neimprovizovalo a na Alešovo místo se nepřizval perkusista z prvně hrající skupiny Nebeztebe, Pepa Fiala. Hráli dobře, hráli dlouze a to dokonce bez předchozí známosti Kosmonauta a Axla s Pepou Fialem, alias Benjim.
Po "Nevermorech" nastala chvíle nejtišší sestavy večera a každá poeticky naladěná duše si jistě přišla na své. Řeč není o nikom jiném, než o textařce a písničkářce Ladě Šimíčkové, doprovázené klavíristem a hudebním skladatelem, Ivem Cicvárkem. I když spolu vystupují už přes dva roky, na kontě zatím nemají vlastní desku, kterou by si jejich písně jistě zasloužily. Ví se, že ji mají v plánu natočit, ale termín vydání je zatím v nedohlednu. Snad během příštího roku. Budeme se těšit...
Čtyřčlenná rock-funková skupina Metropolice, pro mě do této chvíle naprosto neznámá, byla tou hudebně živější sestavou večera vystupující na kavárenských prknech. Z mnohých textů, které píše zpěvák a kytarista současně Igor Jedounek, je cítit mírně rebelský podtext, vybízející vydat se proti proudu obyčejnosti. Hlavním tématech písní je však vztah mezi mužem a ženou a to ve všech jeho podobách.
V sále se během hraní skupiny Metropolice v prostorách kavárny, po malých problémech s kytarou co nechtěla vydávat žádné zvuky (struny měla), připravila písničkářská dvojice Lav Lav. Tu tvoří s rázným hlubším hlasem Marie Adamová hrající na kytaru a Lucie Krpalová, zpívající přirozeně ženským hlasem, s občasným využitím tamburíny a jiných perkusí. Jejich vystoupení bylo dlouhé a částečně se i prolínalo s poslední skupinou Grimasa čápa. Pro mnohé návštěvníky je v takových chvílích těžké rozhodnout se, komu dát přednost a očividně někteří z nich při zaslechnutí prvních divokých tónů přes dvoje zavřené dveře nevydrželi a přesunuli se do kavárny. Zde už program se skupinou Grimasa čápa končil, ale to až po půlnoci.
Celkově se dá páteční koncertování 7. října v Café Práh označit za dost vydařené, i když pro dramaturga a současně i jednoho z účinkujících, Michala Šimíčka, jistě náročné.
Uvedený text Marek doplnil celou řadou krásných foteček, jelikož interpreti nejsou až tak mediálně známí, nahlédněte na nové tváře zde